něco proti nudě

Nejvěrnější kamarád(ka)

11.1.2008
Asi nikoho nepřekvapí, že je to pes. Vlastně fenka. Jedná se o křížence labradora a německého ovčáka. Narodila se v březnu 2005. Je celá černá, přestože otec - labrador- je krémový. Jmenuje se Týna.
 Má moc milou povahu a ráda tropí neplechu. Nikdy neví, kdy přestat. Když byl Týně asi rok, dostala krásné misky do svého kotce. I přes množství hraček ji nesmírně bavilo s těmi miskami třískat o zem a to hlavně v noci. Když už se nám to zdálo neúnosné, nezbylo, než jí v dalším výtržnictví zabránit. Tak jsme jí ze spoda zalili misky betonem, který nám zbyl po opravě nějakých nedostatků na dvoře. Teď už misky neunese, tak s nimi dala pokoj. Našla si ale novou zálibu. Jelikož jí gumové hračky vydrží asi den nebo dva, kupujeme jí hovězí špikové kosti. Prozatím je to její nejmilejší hračka. Ale i tato dovede pěkně potrápit. Zvlášť chytí-li ji do tlamy a chodí s ní okolo pletiva kotce.
  Vůbec největší radost má, když může zlobit kočky. Už dostala i co proto, tak si dává pozor na varovné signály. Někdy ale zajde dál, než původně zamýšlela a to je potom rachot. Kočka se na ni vrhne, zatne drápy a Týna spustí děsný nářek. Ale za dva dny už si na nic nevzpomíná a začne nanovo.
  Na to, jak je milá, docela dobře hlídá. Někdy jde z ní až strach a kdybych ji neznala, asi bych nevěřila, že nic neudělá. No- zprávný pes má budit respekt.

16.1.2008
Vypadá to, že Týna očekává tuhou zimu. Pořádně ztloustla. Jedno víme jistě, štěňátka nebudou. Je to opravdu její apetit, který jí tak přikrášlil postavu. Asi ji ještě chvíli necháme a pak jí trošku přistřihneme křídla. Pes by neměl být tlustý. A ona je na nejlepší cestě takto dopadnout. Při této váze ale nesmí na nikoho skočit, protože by v nestřežené chvilce určitě někoho převrátila. Prostě začne sportovat.

25.1.2008
Včera proběhl pro Týnu naprosto super den. Možná nejšťastnější vůbec. Přišla mladší dcerka s dětmi ze třídy a paní učitelkou. Chtěli se, jako už mnohokrát, podívat na naše zvířátka. A Týna je jimi vždy velmi unešena a je na ní poznat, že by si chtěla s dětmi hrát. A tak po dohodě s dětmi a paní učitelkou jsem ji pustila. Nejdříve nabrala rychlost torpéda a běhala kolem všech. Pak je začala zběsile očichávat a když se trošičku uklidnila, začaly ji děti hladit a drbat a ona doslova kvičela, jak byla šťastná. Jediný problém celé věci je ten, že má o polovinu větší váhu, než drtivá většina těch dětí. Tak jsem měla trochu obavu, aby někoho neporazila. Ale naštěstí všechno dobře dopadlo a Týně se o dětech určitě i zdálo.

 
Doufám, že se vám tyto stránky líbily a pokud ano, zase se někdy podívejte. Budu se snažit dodávat nějaké hezké věci. Ahoj.